Revize a vyplnění přihlášek pro vašeho distributora el. energie např: ČEZ

Proč provádět revize ?

Ze zákoníku práce č.262/2006 Sb. z 21.dubna 2006 v jeho platném znění se ukládá jako povinnost zaměstnavatele: § 101 (1)

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika"). (5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. § 102 (1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu.

101/2005 Sb. Nařízení vlády ze dne 26. ledna 2005 § 3 (1)

Pracoviště musí být po dobu provozu udržována potřebnými technickými a organizačními opatřeními, splňujícími požadavky tohoto nařízení, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. (2) Zaměstnavatel při zajištění bezpečného stavu pracoviště vychází z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti, zejména z posouzení možností omezení úrovně rizikových faktorů pracovních podmínek, požadavků na ochranu zaměstnanců před účinky škodlivin a rizik vyplývajících z provozování a používání výrobních a pracovních prostředků a zařízení. (4) Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek,revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,^11)

Obsluha a práce na elektrických zařízeních ČSN EN 50110-1 ed.2

Revize 5.3.3 Účelem revize je ověřit, zda elektrické zařízení je v souladu s bezpečnostními předpisy a stanovenými požadavky norem a může zahrnovat i ověření provozního stavu zařízení.Nová el. zařízení stejně jako rozšíření stávajících musí být revidována před uvedením do provozu.El. zařízení musí být revidována ve stanovených časových intervalech .Cílem pravidelných revizí je předcházet závadám, které mohou nastat a tím přerušit provoz nebo vyvolat poruchu

Požadavky na bezpečný provoz strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

Dne 12. září 2001 schválila vláda, podle odst. 2 § 134a zákoníku práce, nařízení, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Toto nařízení vlády č. 378/2001 Sb. nabývá účinnosti od 1. ledna 2003. To znamená, že všechny požadavky tohoto nařízení vlády na provoz a používání musí splňovat i stávající stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí. Nařízení vlády se nevztahuje na stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí, pokud požadavky na jejich bezpečnost provozu a používání stanoví zvláštní předpis. Jako příklad jsou uvedeny dva zákony. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti a zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, oba v platném znění. Pro stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí je použita legislativní zkratka „zařízení“. Stanovené požadavky se týkají výlučně provozu a používání zařízení. Požadavky na zařízení jakožto výrobky uváděné na trh jsou dány zákonem č. 22/1997 Sb. v platném znění a zákonem č 102/2001 Sb. Užití nařízení vlády nebude zřejmě bez problémů, protože samotné nařízení již svoji strukturou a formulacemi některých požadavků bude navozovat nejasnosti a tím potíže nejen uživatelům, ale kompetentnímu orgánu při řešení dotazů, jak na aplikaci předpisů v praxi, tak při dokladování implementace směrnice do našeho právního řádu. Na některé problémy chceme upozornit v tomto článku. Nařízení vlády je v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí, které by k nim mělo zaujmout stanovisko. V ustanovení § 2 není definován provoz „zařízení“. Z definice používání zařízení, kterým je „činnost spojená zejména se spouštěním, zastavováním, dopravou, opravou, seřizováním, manipulací, úpravou, údržbou a čištěním po celou dobu jeho provozu“, vyplývá, že spouštění a zastavování „zařízení“ není součástí jeho provozu, pokud se nerozumí pod pojmem „manipulace“. Provoz začíná až ukončením spouštění „zařízení“ a končí před začátkem jeho zastavování. V souvislosti s tím je zajímavé, že vysvětlení pojmů v § 2 uvedených dokumentací, průvodní, provozní ani místní provozní bezpečnostní předpis, neuvažuje, že by měly také obsahovat požadavky na bezpečný provoz. Přitom ustanovení odst. 2 § 134a zákoníku práce zmocňuje vládu stanovit „…nařízením bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí.“. Pojem „normová hodnota“, definovaný jako „konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě“, v několika ustanoveních nařízení vlády umožňuje nahradit právní předpis požadavky českých technických norem. Viz ustanovení písm. a) odst. 1 § 3 - „zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,“, písm. f) odst. 4 §3 – „Ochranné zařízení ….. f) musí splňovat další technické požadavky na blokování nebo jištění stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě normovou hodnotou, nevyplývají-li další požadavky ze zvláštního právního předpisu.“ a odst 2 § 4 – „Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.“. Nařízení vlády zezávazňuje ustanovení českých technických norem, přestože podle odst. 1 § 4 zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění „Česká technická norma není obecně závazná.“. Podle zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, je splnění požadavků českých technických norem nikoliv podmínka nutná, ale jedna z možností, kterou lze bezpečnost výrobku prokázat. Toto nařízení vlády nás výše uvedenými ustanoveními vrací do minulosti, kdy požadavky českých technických norem byly na úrovni obecně závazných předpisů a zařízení se posuzovala nikoliv z hlediska bezpečnosti, ale z hlediska, zda jsou provedena podle požadavků technických norem nebo je splňují. Pojem normová hodnota, ani co do obsahu, se ve směrnici 89/655/EHS nevyskytuje. Vraťme se k ustanovení písm. a) odst. 1 § 3 - „zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,“. Zákoník práce neukládá zaměstnavateli povinnost zpracovat místní provozní předpis, ani nařízení vlády se o této povinnosti nezmiňuje, ale ponechává jeho zpracování na vůli zaměstnavatele. Z ustanovení odst. 2 § 4 vyplývá, že tento předpis musí stanovit rozsah provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí po dvanácti měsících. V případě, že zaměstnavatel takový předpis zpracuje, musí v něm stanovit požadavky na bezpečnost v rozsahu technických požadavků obsažených v příslušné české technické normě. A to i v případě, že norma neodpovídá stavu vědeckých a technických poznatků známých v době tvorby tohoto předpisu. Už zákon č. 22/1997 Sb. a následně i zákon č. 102/2001 Sb. ukládají povinnost, že výrobky musí splňovat požadavky technických předpisů, kterými se rozumí právní předpisy, vyhlášené uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobků na trh, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby. Pokud takový předpis neexistuje, považuje se za bezpečný výrobek ten, který splňuje požadavky technických norem nebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jeho uvedení na trh. Oč jsou tyto požadavky pokrokovější. Výrobce tak nemusí dogmaticky plnit požadavky českých technických norem, ale může průběžně aplikovat nové poznatky, které překonaly požadavky norem. To byl také důvod, proč se zrušila obecná závaznost českých technických norem. Podle ustanovení odst. 2 § 4 musí být zařízení vybaveno provozní dokumentací. Otázka je, jak k tomuto požadavku budou přistupovat dozorčí orgány, protože legislativní zkratka „zařízení“ zahrnuje i přístroje a nářadí. Pak i jednoduché nářadí, např. kladivo, musí být vybaveno provozní dokumentací ve stanoveném rozsahu a v ní uveden rozsah následných kontrol prováděných nejméně jednou za 12 měsíců. Nejde o kontrolu stavu nářadí, to je logický požadavek, ale o povinnost zpracovat provozní dokumentaci na každé nářadí. Domnívám se, že toto nařízení vlády vzniklo z překladu směrnice EU, který nedělal a ani nepřipomínkoval žádný technik. Takže se budeme nějakou dobu potýkat s nejednotností při aplikaci jeho ustanovení.